Proč necvičit se sluchátky

Znáte to, někomu ukážete pohyb, vše vysvětlíte, přidáte tipy, triky a on pak předvede strašnou tvorbu v podobě prasopohybu. Inu, každý máme jinou schopnost a předpoklady k osvojování si pohybových dovedností. Říkáte si - nic nového pod sluncem. Na jedné straně křivky máme lidi s lepší kvalitou ideomotorických funkcí a na straně druhé ty, kteří se s pohybovými úkoly budou prát více. 

Na ideomotorické funkce můžeme pro zjednodušení nahlížet ze tří pohledů: 

• Ideativní (gnostické) – umožňují nám porozumět pohybu a svému tělu a orientovat se v prostoru. Pomáhají nám si pohyb představit, plánovat a předvídat.

• Exekutivní – schopnost koordinovat pohyb, využít přiměřenou sílu, rytmiku a synchronizaci.

• Propojení ideativní a exekutivní – umožňuje nám pohybově se učit a rychle a přesně řešit pohybové úkony. Příkladem může být zavazování tkaniček u dětí až po rychlá improvizovaná rozhodnutí.

K tomu, abychom pohybové zadání prováděli dobře a ekonomicky, správně vyhodnocovali externí vlivy a předcházeli zranění, se musíme naučit dobře číst tzv. propriorecepci. Jsou to informace, které vycházejí z čidel ve svalech, kloubech, šlachách, v celé kostře a také v našich orgánech. Proprioreceptory reagují na mechanické podněty, tedy neustále vás informují o tom, jakou máte polohu hlavy, ruky, nohy a vysílají do mozku informace jak o klidovém stavu, tak o jakékoliv změně. 

To, jak jsme schopni číst tyto informace, se promítne do samotného vypořádání se s jednotlivými pohybovými úkoly, které jsou před nás kladeny. Kvalita proprioceptivního vnímaní také úzce souvisí s vnímáním bolesti. Mezi další klíčová data, která náš mozek analyzuje jsou podněty optické, akustické, kožní, čichové a vestibulární. 

A tady přijdou na řadu sluchátka. Vestibulární systém, který je uložen ve vnitřním uchu, nám dává informace o poloze a pohybu hlavy, očí a to vše je koordinováno s propriorecepcí. Pokud například rychle otočíte hlavou, vaše oči musí zaostřit a k pohybu se přidat. Sladění těchto systémů musí být dobře koordinované, protože jakmile vznikne rozpor (jako např. na houpačce či moři), obrátí nám to žaludek. 

Pokud si zkusíte zacpat uši při sportovní činnosti, hned vám bude důležitost chybějících dat zřejmá. Akustické informace nám mimo jiné umožňují rozhodnout se o síle úderu a také umožňují čtení prostorové orientace kolem. 

To vše vyžaduje maximální koncentraci sportovce a také ukazuje na důležitost všechny tyto informační zdroje trénovat. Namísto zacpávání si uší ohlušující hudbou je důležitý důraz na analýzu vstupních dat, na proprioceptivní prožitek. Proto je důležité především v průběhu učení provádět pohyby pomalu a maximálně koncentrovaně. Pro čtení těchto informací jde o naprosto klíčovou věc. Potřebujeme se naučit číst sami sebe a prostor kolem nás, ve kterém se pohybujeme.

Kvalita těchto funkcí nezáleží pouze na tréninku, ale také na předpokladech, které k nim máme. Nicméně bystření smyslů našich svěřenců a klientů by mělo být nedílnou součástí tréninku a cestou ke zdravému funkčnímu pohybu.